Fabrika v Libčanech - opět mediální masáž veřejnosti ?

Vydáno dne 17. 05. 2006 (5675 přečtení)

Libčany skrývají údajně několik tun nebezpečných chemikálií. Kromě necelých 400 tun odpadu z ropných produktů se našly ještě například tři kilogramy toxické kyseliny pikrové či přibližně 100 kg kilogramů kyanidu draselného. Kde jsou ty tuny údajněnebezpečných chemikálií?

Jsou kyselina pikrová či kyanid draselný dlouhodobě skladované opravdu tak nebezpečné?

Fabrika v Libčanech

ZDROJ: Noviny "24 hodin" pátek 12. května 2006
Libčany skrývají několik tun nebezpečných chemikálií
Studie
Společnost Dekonta předložila Královéhradeckému kraji studii o nebezpečnosti areálu bývalé továrny v Libčanech na Hradecku. (...) Experti kromě necelých 400 tun odpadu z ropných produktů objevili například tři kilogramy toxické kyseliny pikrové či přibližně 100 kg kilogramů kyanidu draselného. (...)
konec citace

Při vyslovení slova kyanid draselný /KCN/ se každý hned vyděsí. Může být ale například dlouhým skladováním zoxidovaný a jako takový naprosto neškodný. Vím to z vlastní zkušenosti, připravovala jsem z něj laboratorně homogenizací ad. na lisu tablety, jako vzorky pro měření na hmotové, spektrometru. Ukázalo se, že by neotrávily ani kocoura.

Podívejme se však na sloučeninu kyselina pikrová, což je termín, se kterým se běžně nesetkáváme. Předpokládám tudíž, že nejen já jsem o složeni této látky nic nevěděla, ač jsem dělala v chemickém ústavu. Jedná se o anorganickou kyselinu /s organickým přívěskem ve vzorci /nitro=anorganická chemie;laicky řečeno/; je vyrobena uměle nitrací fenolu.

Diderot Všeobecná encyklopedie:
Pikrová kyselina 2,4,6-trinitrofenol HOC6H2/NO2)3, nažloutlá krystalická látka;t.t.(teplota táni – pozn.) 122°C, málo rozpustná ve vodě, silně hořké chuti. Připravuje se nitrací fenolu nebo nitrací fenol-2,4-disulfokyseliny. Na rozdíl od svých solí je bezpečná, exploduje pouze prudkým přehřátím na vysokou teplotu nebo iniciaci rozbuškou. Slouží k charakterizaci organických bází, se kterými vytváří žlutě zbarvené pikráty přesných teplot tání. S aromatickými sloučeninami vytváří komplexy. Ztuhlá ztavenina pikrové kyseliny je výbušnina EKRAZIT.

Taky by vás zajímalo, kdo a pro koho a kolik a kam a za kolik a od kdy a do kdy vyráběl v této fabričce mj. EKRAZIT, jak lze předpokládat? Taky jste si všimli, že se hovoří stále dokola jen o odpadech, až to hraničí s šířením poplašné zprávy, nikoli o majiteli, dodavateli a odběrateli a o produktech?

Svěřila jsem se se svými pochybnostmi Vladimíru Hučínovi, o kterém je známo, že svého času v rámci III. odboje měl k výbušninám blízko. Zde je jeho odpověď, doufám že soudruhy v Haló novinách neraní.

„Kyselina pikrová je velice vhodná k výrobě výbušnin. Já osobně jsem z ní v 70.letech po vysrážení hydroxidem sodným vyráběl tak zvané pikráty a ty jsem pak používal na komunistické vitríny. Jo to byl fofr. Svého času v Číně pomocí kyseliny pikrové barvili nažluto látky. Jednou jsem byl zajištěn StB krátce poté, co jsem pracoval s touto chemikálií. Byl jsem lehce nažloutlý a soudruzi z StB měli zato, že snad mám žloutenku. Tvářil jsem se jako že mi není dobře a vůbec je nenapadlo, že za tím stojí právě ta kyselina pikrová. Jo, to byly časy. Vladimír.“

Claudie Nikolajenková
13.5.2006

Celý článek | Autor: Claudie | Počet komentářů: 15 | Přidat komentář |

| Zdroj: PUP BIS ČTK